Pletací příze mi zpříjemnila dobu karantény

Doba, kdy jsme všichni uvízli doma, se dá brát jako trest. Nebo také jako jedinečná příležitost věnovat se aktivitám, na které vám prostě a jednoduše nezbývá čas. Příjemná hudba, jehlice a pletací příze - to je přesně to, co potřebovala paní Jana, aby se její pobyt doma proměnil v užitečnou zábavu.

Pletací příze
Pletací příze

"Pletla jsem pro nedonošené děti."

Plést speciální chobotničky pro nedonošené děti paní Janu vždy lákalo. Sama poznala jejich důležitou úlohu, když se jí v sedmém měsíci narodil syn. "Stále jsem to odkládala. Děti rostly, a já se k pletení ne a ne dostat." Až karanténa ji zabrzdila a usadila doma. "Pletací příze, jehlice po babičce, a pár nápadů na internetu - a už to jelo. Posílala jsem své výrobky poštou tam, kde mohly pomáhat dalším lidem. Těm nejmenším. Jsem ráda, že jsem mohla v dnešní době přispět kouskem dobra i já."

Radost a dobrý pocit

Paní Jana se dále věnovala svým dětem, domácnosti a všemu, co bylo potřeba. Konečně ale našla něco, co jí v životě chybělo. Udělat radost ostatním byla pro ni ta nejlepší odměna za vykonanou práci. "Děti vnímaly, co dělám. A měly radost se mnou. Nijak jsem to nepřeháněla. Nehodlám spasit svět. Je ale krásné přispět malým kouskem dobra. Doporučuji tuto relaxaci každému."

Nový rozměr tvoření

Nakonec se radost z pletení přenesla i na děti. Přirozeně vnímaly, že maminka vytváří něco pro dobrou věc, a chtěly se připojit. "Nejdříve začala dcera, které je 12 let. Chtěla se naučit plést se mnou. Později se přidal i desetiletý syn, který si také upletl svou první chobotničku. Nevěřila jsem, jak velkou radost jim udělá něco tak samozřejmého, jako potěšit někoho dalšího." Sestry z novorozeneckého oddělení rodině poslaly fotografie chobotniček s velkým poděkováním.

Doba karantény se změnila v nový zážitek - díky pomoci ostatním se rodina Jany semkla a vytvořila něco užitečného.